BŮH JIŽ NEDOPUSTÍ VZTAHY, KDE BY NÁSLEDNĚ VZNIKLA ZÁVISLOST

S nadcházejícím věkem Vodnáře se začnou postupně měnit I naše vztahy. Vesmír bude velice nemilosrdně vrážet klíny do všech partnerských vztahů, kde to zavání jakoukoli formou závislosti. Muži budou nuceni učit se ženským a ženy mužským činnostem.

Manželství, kde vládne despotickou rukou muž a žena plní roli služky a otrokyně, již nadále přetrvávat nebudou. Vesmír bude tyto páry rozdělovat nejrůznějšími způsoby: pracovní dobou, vstupy třetích osob, nemocemi, úmrtími... a lidé budou postupně vedeni čím dál tím více do přítomného okamžiku. Aby se zeměkoule nevychýlila odstředivou silou obrovskou rychlostí, kterou nyní nebezpečně nabírá, je zapotřebí zpomalit myšlení lidí, neboť to nejsou jen výfukové plyny, co zamořují naše ovzduší, ale především negativní emoce produkované ustaranou myslívětšiny populace. Tím, že Vesmír dva navzájem závislé subjekty rozdělí, dojde k situaci, kdy každý bude muset nutně a bezodkladně zpomalit a zamyslet se and skutečnou podstatou věcí.

Ženy by is v této souvislosti měly dát největší pozor na své ženské orgány a své ženství vůbec. To, jak neúnavně plní svoje povinnosti v podobě starání se o děti, domácnost, manžela, vykonávání svého vlastního, popřípadě I vícero zaměstnání, likviduje jejich ženskou podstatu a doslova je nutí jet na vlastní rezervy energie, které jsou skryté v ženských orgánech; vaječnících a prsních žlázách. Není proto divu, že se Po čase takovéhoto způsobu fungování ženy zcela excelentně dopracovávají k rakovině prsů a vaječníků. Podstatou ženy je klid a NE pohyb. A toho je v současné době kladeno na bedra ženě více, než dost. 

Ženy se budou rovněž setkávat se situacemi, kdy se budou ocitat bez mužů a v nemalé míře I sami s malými dětmi. Účelem toho bude naučit se samostatnosti, soběstačnosti a nezávislosti. 

Mužům by naopak Vesmír rád vzkázal, mají-li doma despotickou vládkyni vytvářející iluzi vlastní nepostradatelnosti, ať se nebojí vstoupit na „nebezpečnou" půdu svobody. Vždyť přeci není nutné poslouchat neustálá slova nespokojenosti. Domácí práce Vám přeci může zastat jiná placená síla, která ale odpoledne odejde domů. A vy se můžete oddávat všem svým vášním a bez komentářů a na jídlo is můžete dojít do hospody, kde stejně trávíte času víc, než dost, a to opět především jenom proto, abyste se nemuseli doma moc zdržovat. 

Ptáte-li se, jakou formou lze překonat ponorkovou nemoc dlouhotrvajícího vztahu, začněte třeba jen spát na oddělených postelích, nebo nejlépe, v oddělených místnostech. Uvidíte, jak se Vám uleví. Při spánku se totiž uvolňují různé entity, které poté ovlivňují jednání toho druhého. Nehledě na to, že se I lépe vyspíte. 

V budoucnu budeme žít všichni odděleně a zavládne tak I větší klid. Dětem bude dobře všude, kde budou cítit lásku a účast ostatních. Určitě pro ně bude lepší žít pouze s jedním z rodičů, alev lásce, než dennodenně donekonečna poslouchat křik, hádky a urážky. 

Z tohoto důvodu je v současné době mnoho lidí, kteří jsou sami a nemůžou, ač se velice snaží, narazit na vhodného partnera. Problém tkví v tom, že Bůh již skutečně nedopustí vztahy, kde by následně vznikla závislost, neboť budoucí vztahy budou založeny na vzájemné úctě a NE na potřebě cpát do toho druhého vlastní bubáky. 

Naučit se vážit is jeden druhého a překonat strach ze samoty, který nás drží v disharmonických vztazích, přestože máme plnou hlavu někoho jiného, je naší novou současnou povinností.

ROZHODNETE-LI SE PRO HLAS SVÉHO SRDCE, ROZHODLI JSTE SE SPRÁVNĚ

V současné době se ve vztazích, které již mají delší trvání, bude objevovat následující fenomén. Ženy a muži budou postupně zjišťovat, že nejsou schopni milovat se s člověkem, ke kterému již nic necítí. Bude to ze začátku do určité míry značně frustrující. 

Další učební lekcí totiž bude naučit se upřímnosti a zbavit se viktoriánského pocitu viny. Kdesi jsem četla nádherný vtip: „Víte, co je to manželství? Slib sexuální poslušnosti." Nesmírně mě to pobavilo. Církev v nás ve středověku vytvořila strašidelný model lidského fungování. Protože se lidem, kteří se dokáží svobodně a uvolněně oddávat sexu a tím pádem vědí, o čem je život, špatně vládne, vštípila do mysli lidí utkvělou představu, že podpisem manželské smlouvy se už nikdy v životě nesmějí podívat, natož setkávat (a nedej Bůh pohlavně) s nikým jiným. Podvěsku mozkovému jsou však takovéto nesmyslné výmysly totálně ukradené a kvůli nim z něj hormony odkapávat nepřestanou. 

Součástí učení nového věku bude naučit se I upřímnosti. A to především upřímnosti sami k sobě. Naše duše bude potřebovat žít v pravdě. Takže budeme-li se s někým milovat jen z povinnosti nebo ze strachu, budeme nespokojení a tato nespokojenost se projeví na našem zdraví. Budeme podráždění, nepříjemní na svoje okolí, špatně se nám bude spát a celkově to bude odnášet naše zdraví. Budeme naštvaní sami na sebe, protože to něco v nás bude vědět, že is lžeme. 

Vězměme si to na příkladu. Jsou dva. Muž a žena. Velice Po sobě touží, ale drží je do sebe strach a pocity viny. On, ona nebo oba se bojí, že tím, že se budou stýkat a následně se to provalí, je zavrhne nejen manželská polovička, ale i ostatní členové rodiny a jejich okolí. Mají strach ze sebe, protože mnoho z nás má v sobě zakódováno to, aby neztratili kontrolu sami nad sebou v případě, že byse jim to s tím druhým začalo až moc líbit a v jejich životě by potom nemusel zůstat kámen na kameni. Strach pociťují i v tom směru, že nás přeci nemůže mít nikdo rád, když bysme si začali žít podle svojí představy. Pocity viny se derou na povrch i vsouvislosti s tím, že přeci to tomu druhému nemůžeme udělat. Buď proto, že se o nás tak „hezky stará" anebo i proto, že nám kolikrát nedává nic jinýho než „pořádný géčka". Strach je mocná iluze a pocit viny obrovský bubák. 

Jak z toho ven? Pakliže se o to sami nepřičiníme, můžeme si být zcela jisti, že už se Vesmír sám postará o to, abysme uposlechli hlas svého srdce. Neboť právě za hlasem srdce vede ta správná cesta. A když se tomu budeme bránit, bude to akorát déle trvat a víc bolet.

MÁME POTŘEBU OVLÁDAT A BÝT OVLÁDÁNI

Potřeba ovládat a být ovládáni vzniká již v dětství. V dětství pro nás rodiče představovali těžko kontrolovatelné objekty a tak jsme dle své egoistické přirozenosti museli zaujmout protiofenzívu. Vždyť to vidíme i na svých dětech, jak zkouší, co mohou. Od křiku, pláče, dupání až po válení se po zemi a kdoví čeho ještě. Postupem času se pak tyto triky stávají akorát čím dál rafinovanější. 

Přesuňme se ale rovnou do partnerského či manželského vztahu. Taktiky žen, stejně tak, jako mužů, se různí. Ženy mohou své partnery ovládat tím, jak vytvářejí (použiji svůj oblíbený termín) iluzi vlastní nepostradatelnosti, jakým způsobem se starají o domácnost, děti, úklid... a ve skutečnosti kolikrát manžel za celý týden ušpiní tři košile, dvoje kalhoty a jedny ponožky. Vtěchto vztazích mě baví pozorovat, jak člověk, který ve skutečnosti živí rodinu, má strach, že by nebyl schopný se o sebe postarat. 

Druhý nejčastěji vyskytující se jev je ten, že žena skutečně zastává funkci hospodyně, matky, manželky, zaměstnankyně... a manžel se doma jen válí. Je to neuvěřitelné, ale tito muži mají rovněž geniální schopnost vytvořit pocit, že byse bez nich takováto žena neobešla. 

Problém tedy tkví někde jinde. Máme potřebu ovládat, ale i být ovládáni a děje se nám jen to, o co si sami říkáme. Žena, která tvrdí, že už to věčné manželovo nicnedělání nemůže vydržet a že to všechno utne nikdy nic neutne, dokud si neuvědomí, že ve skutečnosti potřebuje, aby jí někdo zneužíval. V dětství pravděpodobně prožila okamžiky, kdy jí někdo buď citově, nebo i fyzicky využíval a zneužíval. Vytvořila se v ní tudíž představa, že tímto způsobem je normální a přirozené žít, přestože vnitřní, tenonký, z obrovské hloubi znějící hlas moc dobře ví, že by to mělo být jinak. 

Dokud si žena, ale co si budeme říkat, klidně i muž, neuvědomí, že je to jen vypěstovaná potřeba a program, který jsme v dětství obdrželi, nemůže se situace změnit. Jakmile si však vloží do mysli afirmaci: „Já jsem zbavený nebo zbavená potřeby být ovládán nebo ovládána", začnou se dít neuvěřitelné věci. Nečekejte ale, že Váš systém tyto věty bude okamžitě přijímat. Pokud jste mu léta podvědomě posílaly informace typu: „Je normální, aby mě někdo zneužíval", můžete si být zcela jisti, že se budete v životě setkávat pouze s lidmi, kteří se k Vám budou takto chovat. 

Do výše uvedeného stádia ovšem musíme dospět, neboť tento způsob myšlení, čili ovládat a být ovládán, představuje naši identitu a my nic, kromě zmíněného způsobu myšlení, neznáme. Díky Bohu ale již nastala doba, kdy se naše planeta posouvá do vyšších frekvencí a my se začneme velmi rychle jeden po druhém probouzet ze zlého snu.

Lenka Buštová www.isabelle-dolphin.cz